csendepl
con celerita, con rulanteVirtuální průvodce po České republice.

Český Těšín - velká prohlídková trasa [ Turistická trasa ]

TRASA JE OZNAČENA ZELENOU BARVOU
Vlakové nádraží (ulice Nádražní) - ulice Jablunkovská - ulice Viaduktová - ulice Alšova -ulice Koperníkova - ulice Hrabinská - ulice Slezská - ulice Hornická - lesopark Hrabina -vodní nádrž Hrabina - ulice Lípová - ulice Sokolovská - ulice Komenského - ulice Divadelní - nám. Dr. Martina Lutthera - ulice Gymnazijní - ulice Komenského - ulice Tyršova - ulice Frýdecká - ulice Svojsíkova - parkoviště Billa - vlakové nádraží (ulice Nádražní)

Délka trasy - 6,5 km

Milí návštěvníci, vítáme Vás ve městě Český Těšín!

Provedeme vás velkou prohlídkovou trasou za poznáním přírodních a dalších zajímavostí tohoto známého pohraničního města, které vzniklo rozdělením historického Těšína - Cieszyna 28 .7. 1920 (první písemný záznam o městě pochází z roku 1155). K 31. 12. 2003 žije v Českém Těšíně 25 891 obyvatel. Hranicí mezi Cieszynem v Polsku a Českým Těšínem se stala řeka Olše (Olza).

Tato trasa nás nepovede do centra (k tomu slouží např. malá prohlídková trasa nebo tzv. městská trasa), nýbrž nádražním podchodem na Jablunkovskou ulici. Nejdříve si ovšem povšimneme nádražní budovy ČD, která pochází z roku 1889, tehdy nahradila původní nádražní budovu z roku 1871 v blízkosti Jablunkovské ulice. Její vznik úzce souvisel se stavbou spojky Bohumín-Těšín z roku 1869, pozdější spojka pak směřovala na Žilinu a Frýdek. Dnešní těšínský železniční uzel spojuje tah Praha-Košice s přípojnými tratěmi do Ostravy, Frýdku-Místku a přes Cieszyn do města Bielsko-Biała v Polsku. Stojíme-li zády k nádražní budově, máme hned vpravo budovu České pošty z roku 1931 (projekt pražského architekta ing. Zdražila) a proti nám hotel Piast rovněž z roku 1931 (projekt místního arch. E. Davida).

Z železničního podchodu nevystoupíme rovně, ale dáme se po posledním schodišti vpravo na výše zmíněnou ulici Jablunkovskou. Půjdeme po ní vpravo až na velkou světelnou křižovatku s ulicí Frýdeckou a Ostravskou. Budeme pokračovat po chodníku podél dalšího železničního podchodu (malého, tzv. Demellochu, pojmenovaného takto podle bývalého těšínského starosty Jana Demla z 2. pol. 19. stol.) téměř přímo na ulici Viaduktovou. Přejdeme světelný přechod a krátká ulice Viaduktová nás přivede k ústí ulice Alšovy. Vydáme se po ní a na její křižovatce s Komorní si na levé straně povšimneme památného stromu jasanu ztepilého. Charakteristika stromu: výška 21m, výška koruny 15m, šířka koruny 10m, obvod kmene 4,2m.

Alšovou ulicí dojdeme až na křižovatku s ulicí Koperníkovou. Dáme se po ní vpravo a na křižovatce s ulicí Hrabinskou odbočíme mírným obloučkem ul. Hrabinské vlevo. Celá tato část města představuje sídlištní zástavbu, která pochází z několika etap. Ostravské sídliště se začalo stavět v letech 1967 a dnes zde žije okolo 1600 obyvatel.O něco méně (asi o 1/5 nájemníků) má sídliště na Hrabinské ulici. První nájemníci se zde nastěhovali v letech 1963 - 64. Jako další v pořadí byl realizován vzorový projekt skupiny arch. J. Slezáka, který získal ve své době druhou cenu v celostátní soutěži o nejlepší architektonicky řešené sídliště. Nyní bydlí v panelových domech na tomto sídlišti zv. Mojská (mezi Slezskou ulicí a lesoparkem Hrabina) asi 1800 obyvatel.

V závěru ulice Hrabinská zabočíme vpravo, projdeme asi 100m po Slezské ulici a pak zamíříme kolem menšího bloku Slezská 9 vlevo na ulici Hornickou. Po naší pravici se za šedým plotem nachází jezdecký klub při SZeŠ Č. Těšín. Je umístěn ve školním statku - vchod ze Slezské ulice. Klub se mimo jezdectví zabývá agroturistikou, hipporehabilitací, jízdou se spřežením a vlastním chovem koní. V jeho nabídce nechybí ani vyjížďky na koních pro veřejnost, k čemuž slouží mimo jiné i nedávno rozšířený jezdecký areál.
Hornická ulice pak zatáčí vlevo a my po své pravici uvidíme městské koupaliště. Bylo vybudováno v 1. polovině 70 let 20. století na místě bývalé plovárny z roku 1924, která sloužila svému účelu až do zpřístupnění Těšínské přehrady (vodní nádrž Hrabina).

Za nepříznivého počasí se za koupalištěm vydáme chodníkem vlevo (za panelovými bloky - černé značení na plánku), projdeme lesoparkem Hrabina po jeho okraji na Ostravskou ulici a přejdeme ji k hrázi Těšínské přehrady. Chodník kolem ní (v závěru dočasně poničený stavbou rychlostní komunikace R48) nás pak zavede k silničnímu nadjezdu, projdeme pod ní na ulici Lípovou.

Bude-li však hezky, stočíme se za koupalištěm vpravo z kopečka dolů až k můstku přes potok Hrabinku a za ním zabočíme vlevo na pěšinku přes lesopark Hrabinu. První písemná zmínka o tomto smíšeném lesíku pochází z období vlády těšínského knížete Václava Adama II. (1540-79), který zde měl svou oboru na chov daňků. Od začátku 19. století byl lesík postupně upravován na park a místo oddechu a zábavy. I dnes slouží českotěšínským občanům k relaxaci a odpočinku. Pěšinka lesoparkem vede zpočátku kolem Hrabinky, pak kolem jejích malinkých přítoků i přes ně (4 lávky z klád), dále nás dovede k závoře a odtud vlevo na Ostravskou ulici. Půjdeme kousek po ní vpravo a na křižovatce s Rybářskou ulicí se po Rybářské vydáme vlevo k vodní nádrži Hrabina. Byla vybudována na základě projektu na výstavbu přehrady v lesíku Hrabina z roku 1950. Stavbu si vyžádala především skutečnost, že hraniční řeka Olza, sloužící po dlouhá léta ke koupání, byla stále více znečišťována odpady z Třineckých železáren. Potůček Hrabinka, který tehdy protékal hlubokým údolím, byl přehrazen a po zpevnění násypu zde vznikla nepříliš široká, ale dlouhá vodní nádrž. Přestože je Těšínská přehrada určena převážně k provozování vodních sportů, patří v letních měsících k vyhledávaným místům odpočinku. Pravdou však je, že v její těsné blízkosti v současnosti probíhá výstavba rychlostní komunikace R 48.
Cesta kolem přehrady nás dovede k budovanému silničnímu nadjezdu, my pod ním projdeme na křižovatku s ulicí Lípovou. Vydáme se po ní vlevo mírně do kopce, mineme na levé straně Vojenský opravárenský závod s tiskárnou FINIDR. (bývalá kasárna), a bude-li pěkné počasí, uvidíme v dálce před sebou část pásma Těšínských Beskyd- bájnou Čantoryji, v níž podle pověstí čekají nejstatečnější rytíři připraveni pomoci Slezsku v dobách nejtěžších, a Velký Stožek, za Jablunkovským průsmykem pak vpravo Ostrý, Javorový s lanovkou, Ropici (1082m-nejvyšší hora těšínských Beskyd), Ropičku, Prašivou, v pozadí mezi nimi lze dokonce zahlédnout nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu (1323m). Lípová ulice nás dovede na rozcestí k ulici Sokolovské. Vydáme se po ní vlevo, před sebou po levé straně uvidíme nově vybudovaný Domov důchodců v Českém Těšíně a proti němu u zadního traktu nemocnice odbočíme vpravo na ulici Komenského. Brzy po ní přijdeme na křižovatku s ulicí Divadelní. Vlevo u šikmého chodníku k Těšínskému divadlu uvidíme mezi jehličnany nově zrekonstruovaný památník letců našeho města a regionu, kteří zahynuli za 2. světové války. Byl odhalen 6. října 2000. Původně se na tomto místě nacházel památník obětem v boji proti fašismu, jehož součástí byl bitevní letoun IL 10, postavený na 130 cm vysoké podezdívce se dvěma zapuštěnými mramorovými tabulemi. Celý objekt byl doplněn parkovou úpravou a odhalen v říjnu 1965.

Vrátíme se kousíček po Divadelní ulici a půjdeme nad malým parčíkem šikmým chodníkem vlevo kolem evangelického kostela Českobratrské církve evangelické augsburského vyznání. Přes parčík vlevo je vidět Sídliště ONV z přelomu 40. a 50. let 20.století. Jedná se o stavebně zdařilé budovy s bohatou okolní zelení, ve kterých žije asi 250 obyvatel.

Kostel Českobratrské církve evangelické je jednou z dominant části Rozvoj, jeho silueta připomíná románskou baziliku. Kostel byl postaven r. 1927 podle návrhu architektů Koziela a Schöna z Bielska a výstavbu realizovala firma E. Fulda z Českého Těšína. Farní budovu vystavěla o 4 roky později českotěšínská firma R. Lewak. Přes parčík před kostelem se po Gymnazijní ulici vrátíme nalevo na ulici Komenského a dojdeme jí k Základní škole Komenského. Její základní kámen byl položen 3. července 1923 a realizací stavby byly pověřeny firmy Nosek-Richter z Č. Těšína (hlavní budova), V. Felkl z Nového Bohumína (tělocvična) a Wicherek z Č. Těšína (byty pro ředitele a školníka) Celková předpokládaná cena činila cca 3,5 mil korun. Nová školní budova byla slavnostně otevřena 28. října 1924 a částečně tak vyřešila akutní nedostatek školních tříd, který vznikl po rozdělení města.

Po levé straně na Tyršově ulici se nachází budova Střední zemědělská škola a učiliště. Byla předána do užívání v roce 1929 jako budova okresního úřadu, který původně sídlil ve staré školní budově na ul. Sokola Tůmy. Byl zde také okresní soud, prokuratura, notariát, vězení a četnická stanice. Při celostátní reorganizaci územně-administrativního systému v roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města a do uvolněných prostor na ulici Tyršově byla umístěna zemědělská škola. Před Tyršovou ulicí naproti Základní školy Komenského se nachází malý parčík Komenského sady a městská poliklinika. Komenského sady byly založeny krátce po výstavbě okolních budov. Záštitu převzal Městský okrašlovací spolek. V parčíku byla také zasazena "Lípa esperantistů" a umístěno několik bludných balvanů z okolí Českého Těšína, které dokumentují nejjižnější hranice severského zalednění v době mladších čtvrtohor (zhruba od 8000 let př.n.l.). Původně se zde nacházelo bojové letadlo IL. 10 z 2. světové války, které bylo později součástí památníku obětem v boji proti fašismu na prostranství za budovou Těšínského divadla.

Od Komenského sadů projdeme kolem boční zdi základní školy na Frýdeckou ulici a přejdeme ji ke Svojsíkově kaštanové aleji, nazvané na počest zakladatele českého skautingu A.B. Svojsíka. U ní se nachází sportovní areál se zimním stadionem zastřešeným roku 2000.
Kolem České spořitelny a marketu Billa (stavby 90. let 20. století) dojdeme k železničnímu podchodu a u nádražní budovy ČD skončí naše procházka po Českém Těšíně za jeho kulturně-historickými zajímavostmi a pozoruhodnostmi.

UMÍSTĚNÍ

Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 18.05.2004 v 12:10 hodin